Den siesty - Jekaterinburg

Vlak stale jede do cile Jekaterinburg. Z horni postele je dobry vyhled na deni v casti vagonu... je pul seste rano a my budeme za pul hodky tam. Miska, Vlado snidaji a zacinaji balit. Venku zacina svitat a uz jsou videt prvni stromky .... brizy, co jineho. Rychle na zachod a vycistit zuby, nez se tam vytvori fronta... zatim tam nikdo neni..

Ale pockat, neco tu nesedi, skoro vsichni domorodci klidne spi, a to je zachvilku konecna...? Asi jsou to prilis velci pohodari. Martina si jde vycistit zuby, Miska s Vladem snidaji.... Vsude tma, rozhodnou se n mape najit cestu do hostelu. Ja uz spim. Vlak jede dal... Tablet hlasi - v Praze je pulnoc - a tady skoro sest...??.. pak jim to doslo. Telefon s budikem je chytry... posunul si automaticky casove pasmo. Takze je sest mistniho casu, ale ne moskevskeho... ?? Martina kde mas ty natahovaci hodinky, pta se Miska. Kolik hlasi? Fakt dve?? takze jeste muzeme skoro dve hodky spat.

Cely vlak se rosvitil - za hodinu jsme na konecne. Vse je v pohybu: vlak, batohy, balici lidi, deti, nocniky, jen fronta na zachod se zda, ze chvilemi stoji. (Dobre, ze nekteri z nas vyresili ranni hygienu uz pred hodinou.)

Venku je mlhave rano. V ranich paprscich slunce se mlha jen line povaluje na loukach ci pluje nad hladinou. Daveme si s Vladem snidani a uz jen sbalit..... treti trida ve vlaku byla prekvapive klidna, zadna vodka, hudba ani nocni hluk....

Na nadrazi je srumec, tolik lidi je venku a nekam specha. A je zima 8 nebo 10 stupnu a mame na sobe jen kratasy, jsme stredem pozornosti pro mistni. My se vydavame do naseho hostelu v centru. Podchod u nadrazi obsahuje 2 bezdomovce, krev u steny a spravny smrad, jaky byste zde ocekavali. Jdeme podel rusne siroke silnice, po niz poranu jezdi spousta autobusu a nekolik aut. Vyklady lakaji na zajezdy, kozichy, ale nic extra modniho tu neni. Cesta nas vede pres park kolem reky, u ktere stoji 2 rybari pokousejici se neco chytit. Na nabrezi je pekny vyhled na vcelku moderni prosklene mesto.

Pred hostelem se chvilku pokousime dozvonit na recepci. otevira nam cestve probuzeny clovek, jak pozdeji zjistujeme, Vladimir se pres noc moc nevyspal. Nas pokoj je plny a muzeme se checkinovat az ve 12.  Takze mirime nakouknout do mesta. Od Vladimira  jsme dostali par typu kam zajit a kde se nasnidat. Stale jeste je zima, takze je rozhodnuto - jdeme se nasnidat (zase). Ale maji az od osmi. Cekame pred vchodem na slunicku a pojidame rozinkovy zavin. Uvnitr stylove restaurace hraje prijemne francouzsky jazz a obsluhuje nas divka s velkou cernou masli ve vlasech. Konecne snidane, pro Vlada ctvrta, volska oka se slaninou nebo tunakovy burger s koprem a k tomu caj.

Vyhlidkova vez je jeste zavrena, a tak jdeme v nedalekemu chramu. Chram je dost velky a stoji na puvodnim miste dvou chramu. Nejsou zde pomalovane zdi, je svetly. Dal se prochazime mestem a jdeme do pesi zony. Je tu dost zvlastnich soch. Pry Vysockij, auto s klikou, vysoke kolo apod. Mirime do CUMu kloupit chleb.

S Vladem cekame, az holky nakoupi, a koukame se na mapu, kde je co..... pockat my jsme v Jekaterinburgu a tam je pomezi Evropy a Asie. Takze uz jsme v Asii, hurraaa! Tak se jdeme konecne dospat a vyprat si do hostelu. 

Hostel uklizi, jak jinak, stara babicka. Sprcha.....prat a spat..... nemuzu spat, takze si ctu a cekam, az se pracka dopere.... uz jen 0 minut tak natahnout snuru mezi postelemi, zacina z toho byt mala grafova uloha. Tak tedy jeste jedna rychla snidane - tatarske cak-caky koupene v Kazani (nic moc, ale marmelada s cak-caky je dobra) a muzeme vyrazit do mesta.

Mestem je vedena jedna cervena linka centrem, jdeme po ni. Jdem nahoru na mistni mrakodrap Vysockij. Z 50. patra je vyhled na mesto panelaku. Mezi panelaky jsou BRIZY, ten plevel je vsude. Jdeme do chramu Na krvi, jez byl postaven na miste Jelcinem zboreneho domu, kde vyvrazdili Romanovce.

Vecere na nabrezi (kebab s koprem) pri doznivajicim zapadu slunce a live jazz. Zde to zije. Pozde vecer prichazime do hostelu a davame jeste nekolik particek karet-Uno, nekteri z nas vsak u toho spise uz spi.  Den byl opet cely naplneny, jsme utapani a prijemne unaveni. Zitra nas cekaji vylety mimo mesto, jdeme spankem nabrat sily.

Dobrou noc.